ČESKOSLOVENSKÝ ÚSTAV ZAHRANIČNÍ
POMÁHÁME KRAJANŮM OD ROKU 1928
Z historie
Československý ústav zahraniční byl založen 20. prosince 1928.
U jeho zrodu stály osobnosti, jakými byly Tomáš Garrique Masaryk
a Msgr. Jan Šrámek, tehdy ministr práce a sociální péče.
Jeho prvním předsedou byl zvolen JUDr. Jan Auerhan, prezident Státního úřadu statistického.
ČSÚZ 1928-1939
V prvních deseti letech své existence ČSÚZ mapoval rozptyl krajanů ve světě, oslovil je a zahájil spolupráci s jejich spolky. O jejich působení ve světě informoval ve svých publikacích. Měl při tom podporu státních i společenských orgánů a organizací a mezi jeho členy byly významné osobnosti spisovatel Alois Jirásek, malíř Karel Souček či průmyslník Tomáš Baťa K 1. březnu 1939 měl ČSÚZ 781 členů.
V letech protektorátu 1939 – 1945 byla činnost ČSÚZ omezena a zakrátko zcela zakázána. JUDr. Auerhana zatklo gestapo a v roce 1942 za heydrichiády byl popraven.
J. Auerhan
ČSÚZ 1945-1990
Po 2. světové válce ČSÚZ okamžitě obnovil svou činnost. V dubnu 1947 měl už registrováno 1500 členů, mezi nimiž byl ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, ministr zahraničního obchodu dr. Hubert Ripka, Jaroslav Heyrovský, pozdější nositel Nobelovy ceny, Adolf Hoffmeistr, spisovatelka Marie Majerová, dr. Milada Horáková, poslanci, či státní činitelé. V prvních poválečných letech sehrál ČSÚZ významnou roli v repatriaci 220 tisíc krajanů z celého světa do vlasti.
Po změně politického systému v Československu prošel ČSÚZ složitým obdobím. Řada členů odešla do exilu a v zahraničí vytvořili krajanské organizace, ale spolupráce ČSÚZ s nimi nebyla možná. ČSÚZ postupně přestal být nezávislým spolkem a stal se de facto jedním z odborů ministerstva zahraničních věcí. Kontakty udržoval jen s těmi krajany a spolky, které nebyly nepřátelské k novému politickému zřízení.
ČSÚZ 1990 DO SOUČASNOSTI
V roce 1989 se ČSÚZ osamostatnil a znovu se stal nezávislým občanským sdružením. Získal nové členy a navázal nové kontakty s krajanskými spolky. V té souvislosti připomeňme, že podle veřejně dostupných dat, se ve světě k českému původu hlásí více než 2 milióny lidí.
Po několika letech konsolidace se ČSÚZ zaměřil zejména na oblast školství a kultury. Realizací památníků J. A. Komenského v Berlíně a Chorvatsku a T. G. Masaryka v Užhorodě, Mexico-City, Petrohradu či v Košicích připomněl ty, na jejichž odkaz navazuje.
S cílem co nejlépe moderně vybavit školy, které navštěvují děti krajanů a vytvořit jim tam podmínky pro získání co nejkvalitnějšího vzdělání v češtině, získává ČSÚZ od svých členů a sponzorů finanční prostředky na realizaci projektů v krajanských školách a spolcích. Jde o vybavení počítačových tříd, vybudování hřiště, modernizaci tělocvičny, vybavení mateřských školek odpovídajícím nábytkem a zařízením, nákup hudebních nástrojů či organizaci 28 ročníků letních zdokonalovacích kurzů češtiny v Praze s vlastivědným poznávacím programem.
J. Šlápota
Takto směrovaná aktivita a podpora je provázána se jménem Jaromíra Šlápoty, který od počátku devadesátých let až do roku 2023 zastával funkci předsedy ústavu. Současnou předsedkyní Československého ústavu zahraničního je paní Hana Hlaváčková.