O českých stopách v Bulharsku

O vlivu českých podnikatelů, inženýrů, architektů, archeologů a dalších odborníků na rozvoj těchto oborů v Bulharsku poté, co se koncem 19. století osvobodilo od osmanské nadvlády, je u nás dobře informován málokdo. Členové Československého ústavu zahraničního měli 13. března příležitost seznámit se stopami, které Češi zanechali v Bulharsku a o dnešních bulharsko-českých vztazích na besedě s velvyslancem Bulharska v ČR Dantchem Dobrinovem Mitchevem, bývalým českým velvyslancem v Bulharsku Lukášem Kauckým a novinářem Petrem Voldánem, autorem série televizních reportáží o Bulharsku.

Předsedkyně ČSÚZ Hana Hlaváčková předává pamětního stříbrného lva bulharskému velvyslanci.

Úvodem besedy seznámila předsedkyně Hana Hlaváčková hosty s aktuální činností ČSÚZ. Pan velvyslanec pak připomněl, že od poloviny 19. století existovaly úzké vztahy mezi bulharskými a českými obrozenci a poté, co se Bulhaři osvobodili z osmanské nadvlády a začali budovat svůj stát, vítali české odborníky, kteří v Bulharsku pomáhali vytvářet základy moderních průmyslových odvětví. I bývalý český velvyslanec v Bulharsku potvrdil, že Bulhaři si Čechů váží a není náhoda, že jim svěřili vedení Národní knihovny či Národního archeologického muzea. Mezi prvními českými odborníky, kteří přijížděli do Bulharska od 60. let 19. století, byli pedagogové, inženýři a technici. Bulhaři dodnes znají jména bratři Proškové, Václav Dobruský, bratři Škorpilové, nebo Karel Jireček. Čeští podnikatelé a řemeslníci se stali důležitým faktorem pro rozvoj hospodářství, když v oblasti průmyslu zakládali pivovary, cukrovary, továrny na nábytek, textilní továrny, tiskařské závody a další. V některých továrnách pracovalo také mnoho českých dělníků, kteří v rámci průmyslového areálu zakládali své české kolonie. Po 2. světové válce se sice mnozí Češi vrátili do Československa, ale dodnes v Bulharsku žijí české menšiny v Sofii, Plovdivu či na severu země.

Petr Voldán představuje folklorní symboly vítání jara v Bulharsku tzv. marteničky.

Jak potvrdili všichni tři hosté besedy, Bulharsko je dodnes zajímavou destinací pro obchod a investice. V Bulharsku jezdí české dopravní prostředky hromadné dopravy, ale i Škodovky, rýsuje se možná spolupráce v energetice nebo zbrojním průmyslu a stále lákavé pro turisty jsou mořské pláže či hory. Navíc Bulhaři se velmi podobají Čechům svým přístupem k životu a vztahem ke své zemi.

Ing. Filip Tanev z Prowine s.r.o. hovoří o pěstování vína v Bulharsku.

Ve druhé části besedy měli účastníci možnost shlédnout několik dílů reportážního pořadu ostravské televize „Postřehy odjinud“, z nichž se dozvěděli mimo jiné, že v Bulharsku je k vidění nejstarší zlatý poklad, asi tři tisíce zlatých, lidmi opracovaných předmětů z období před 6 500 lety. A na samý závěr proběhla degustace čtyř druhů bulharských vín.

Hebr